Mladí Češi mají přehnaná očekávání ohledně peněz. Najít si podle nich dobrou práci je problém

Mnoho mladých lidí má problém najít zaměstnání. Vzhledem k vysoké inflaci je pro ně finanční odměna prioritou.

Téměř polovina mladých lidí ve věku 19-27 let nemůže najít dobře placenou práci. Nejhorší zkušenosti mají nejmladší uchazeči o zaměstnání a obyvatelé Moravy. Vyplývá to z průzkumu Barometr mladých, který pro deník E15 zpracovala Provozně ekonomická fakulta VŠE.

Podle Vojtěcha Očenáška, pracovního psychologa ze společnosti MotivationLabs, jsou mladí lidé ovlivněni moderními trendy. „Vliv mají i očekávání vytvářená médii – často v podobě prezentace průměrných platů, které neodpovídají tomu, co může mladý člověk na většině pozic očekávat při nástupu do práce,“ – Očenášek v rozhovoru pro E15.

Zklamání z mála peněz

„Vliv mají také očekávání, která vytvářejí média – často v podobě prezentace průměrného platu, který neodpovídá tomu, co může mladý člověk očekávat ve většině zaměstnání, když nastoupí. Setkáváme se také s tím, že mladí lidé mají menší obavy z vyšších nároků, protože vnímají práci jinak než jejich starší kolegové.“ – Očenášek v rozhovoru pro E15.

Volných pracovních míst je na trhu práce mnoho, ale podle odborníka z Kariérního centra Masarykovy univerzity Jaroslava Sýkory to neznamená, že se nabízejí jen vysněná pracovní místa. Při hledání práce je důležitý i obor nebo lokalita.

Hledání naplnění mimo práci

Pověst a přínos firmy jsou pro mladé lidi stále důležitější. „Mladá generace hledá organizaci, kde práce má význam a podporuje udržitelný rozvoj,“ – říká Legnerová. Podle Očenáška mladé lidi zajímá nejen samotná práce, ale také její dopad.

Podle Očenáška mají mladí lidé také jasnější hranice v tom, co je ještě v pořádku a kam by zaměstnavatel, manažer nebo spolupracovník neměl chodit. „To, že by práce měla nejen čerpat, ale také něco společnosti vracet, je stále ještě poměrně nový koncept. Proto starší kolegové nemusí dobře chápat, proč si mladí lidé stěžují na věci, které zažívají a zažili zcela běžně,“ – vysvětluje.

Stereotypní přístupy ke generaci Z

Podle Jánského mají někteří náboráři také stereotypní představu o mladých lidech. To může být při náboru výhodné, když kandidáti z generace Z dostanou správné benefity a další věci, které očekávají, ale může to vést k nevhodnému nebo dokonce diskriminačnímu chování. „Neznamená to, že by mladí lidé byli při náboru automaticky znevýhodněni, ale jde spíše o následné chování na pracovišti,“ – Jánský.

Mladí lidé jsou také diskriminováni kvůli nedostatku zkušeností. Mají sice nějakou praxi, ale ta se jim často nezapočítává do seniority. Třetina studentů chodí do práce hlavně kvůli výdělku, ale jen třetina pracuje tam, kde chce už během studia, říká Legnerová.

Cestou k řešení problémů, které popisuje Očenášek, je nepochybně komunikace – zaměstnavatelé musí přestat předpokládat, co mladí lidé od práce očekávají, a zeptat se jich.